Objekt, který vznikl lidskou činností, není zakotven v přírodě, nýbrž v ekonomických, politických, kulturních aj. vztazích. Je zapotřebí ch.o. z mimojazykových důvodů v komunikaci individualizovat, pojmenovat. Podle povahy ch.o. se rozlišují: 1. ch.o. jednodenotátové, unikátní (↗unikátonymum, např. Kunderův román Žert, parník Vyšehrad); 2. ch.o. vícedenotátové, a to hromadné stejnorodé objekty, zejména ty, které vznikly sériovou výrobou (↗sérionymum, např. auto Škoda Superb, krém Ryor, Čokopiškoty, lék Jovesto). Jménem lze individualizovat i jeden chrématonymický prvek, kus z dané série (unikátonymum, např. jedno letadlo v sérii typu Tupolev M 154 neslo jméno Luhačovice). Ch.o. a jejich vlastní jména jsou zpravidla ustáleny, ovšem průběžně se vyvíjejí v závislosti na ekonomických, hospodářských, kulturních a politických vztazích ve společnosti. Viz též ↗onymický objekt, ↗chrématonymum.